Je káva prospěšná? Někteří z nás se k nápoji staví stále velmi utilitárně, zatímco jiní provádějí propracované rituály. Káva, která je čtvrtým nejoblíbenějším nápojem v zemi, je pevně zakořeněná v naší kultuře. Správné množství nám může zlepšit náladu, přílišné množství v nás může vyvolat pocit úzkosti a nervozity.

Je káva pro nás prospěšná?

Zdá se, že v umírněné míře je káva pro většinu lidí vhodná – to znamená 3 až 5 šálků denně nebo až 400 miligramů kofeinu.

“Důkazy o tom, že káva je spojena s nižším rizikem úmrtí, jsou celkem konzistentní,” říká Erikka Loftfieldová, výzkumná pracovnice Národního institutu pro výzkum rakoviny, která se tímto nápojem zabývala.

Dlouhá léta se mělo za to, že káva je možným karcinogenem, ale výživová doporučení z roku 2015 pomohla změnit vnímání. Poprvé bylo umírněné pití kávy zařazeno jako součást zdravé výživy. Když vědci kontrolovali faktory životního stylu, například kolik silných pijáků kávy také kouřilo, údaje se přiklonily ve prospěch kávy.

Rozsáhlý přehled o konzumaci kávy a lidském zdraví v časopise British Medical Journal z roku 2017 také kávu ve většině případů spojil spíše s prospěchem než se škodlivými účinky. Při zkoumání více než 200 přehledů předchozích studií autoři zjistili, že mírní konzumenti kávy měli méně kardiovaskulárních onemocnění a předčasných úmrtí ze všech příčin, včetně infarktu a mrtvice, než ti, kteří tento nápoj vynechávali.

Kromě toho odborníci tvrdí, že jedny z nejsilnějších ochranných účinků mohou být u cukrovky 2. typu, Parkinsonovy choroby a jaterních onemocnění, jako je cirhóza, rakovina jater a chronické onemocnění jater. Podle metaanalýzy 30 studií například konzumace přibližně pěti šálků kávy denně namísto žádného souvisí s 30procentním snížením rizika cukrovky 2. typu.

Podle Dr. Giuseppe Grossa, odborného asistenta v oboru lidské výživy na univerzitě v italské Catanii a hlavního autora přehledového článku v časopise Annual Review of Nutrition, mohou potenciální přínos kávy způsobit polyfenoly, což jsou rostlinné sloučeniny s antioxidačními vlastnostmi.

Káva však není pro každého. Existují obavy z nadměrné konzumace. To platí zejména pro nastávající matky, protože bezpečnost kofeinu během těhotenství je nejasná. Výzkum vlivu kávy na zdraví sice pokračuje, ale většina prací v této oblasti je pozorovací.

Nevíme jistě, zda je káva příčinou příznivých účinků na zdraví,” řekl Jonathan Fallowfield, profesor na Edinburské univerzitě a spoluautor recenze v časopise British Medical Journal. “Tato zjištění mohou být způsobena jinými faktory nebo chováním, které se u konzumentů kávy vyskytuje.

Záleží na způsobu přípravy kávy?

Ano. Dáváte přednost tmavému nebo světlému pražení? Hrubé nebo jemné mletí? Arabiku nebo Robustu?

“Všechny tyto různé aspekty ovlivňují chuť, ale také ovlivňují sloučeniny v kávě,” řekl Neal Freedman, vedoucí výzkumný pracovník Národního institutu pro výzkum rakoviny. “Není však vůbec jasné, jak tyto různé hladiny sloučenin mohou souviset se zdravím.”

Pražením se například snižuje množství chlorogenových kyselin, ale vznikají jiné antioxidační sloučeniny. Espresso má nejvyšší koncentraci mnoha sloučenin, protože obsahuje méně vody než překapávaná káva.

Studie v časopise JAMA Internal Medicine zkoumala kávové návyky téměř 500 000 lidí ve Velké Británii a zjistila, že nezáleží na tom, zda vypijí jeden šálek nebo řetězově osm – obyčejnou kávu nebo kávu bez kofeinu – ani na tom, zda mají rychlý nebo pomalý metabolismus kávy. Byli spojeni s nižším rizikem úmrtí ze všech příčin, pouze u instantní kávy měly důkazy slabší.

Způsoby přípravy kávy

Způsob přípravy šálku kávy může mít vliv i na hladinu cholesterolu. “Jediná káva, o které víme, že není vhodná k pití, je káva vařená,” uvedla Marilyn C. Cornelisová, odborná asistentka preventivní medicíny na Northwestern University Feinberg School of Medicine a spoluautorka studie JAMA Internal Medicine.

Příkladem může být French press, skandinávská káva nebo řecká a turecká káva, která se běžně pije na Blízkém východě. (Při nalévání se nefiltrovaná kávová sedlina usazuje na dně malého šálku jako kal. Starší lidé v tomto regionu mají tradici číst z usazenin převrženého šálku jako z křišťálové koule, aby nahlédli do budoucnosti).

Olej ve vařené kávě však obsahuje cafestol a kahweol, sloučeniny zvané diterpeny. Ty prokazatelně zvyšují hladinu LDL, tedy špatného cholesterolu, a mírně snižují hladinu HDL, tedy takzvaného dobrého cholesterolu.

“Pokud kávu filtrujete, není to žádný problém,” řekl Rob van Dam, profesor na Saw Swee Hock School of Public Health na National University of Singapore. “Pro lidi, kteří mají problémy s cholesterolem, je lepší přejít na jiné druhy kávy.” Studiem kávy se zabývá již dvě desetiletí. (A ano, za tu dobu vypil hodně kávy.)

Jiní vědci však říkají, že vařenou kávu ještě nemáme vyhazovat. Klinický význam tak malého zvýšení cholesterolu může být sporný, vzhledem k tomu, že není spojen se zvýšením počtu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.

Mnoho spotřebitelů také vyměnilo sypanou kávu za kávové lusky. Přestože existují obavy ohledně ochrany životního prostředí v souvislosti s jednorázovými kapslemi, vědci se domnívají, že mají stejné výhody jako například překapávaná káva. To platí i pro studenou kávu, ale je třeba provést další výzkum.

Zdroje : nytimes.com canva.com